Mám tě rád ve svém světě
Magda i Filip mají svoje sny a zvyky. Když se jejich světy přiblíží, začnou přemýšlet, kolik místa si v nich nechat pro sebe.
Když Magda začala chodit s Filipem, měla už svůj život pečlivě zabydlený. V úterý zpívala v malém sboru, v sobotu pomáhala v komunitní zahradě a jednou za měsíc jezdila za sestrou do Jihlavy. V bytě měla mapu na stěně, hrnek s ulomeným uchem a židli, na kterou si nikdo nesměl odkládat prádlo.
Filip měl zase svoje rána. V neděli běhal kolem přehrady, ve středu opravoval stará rádia a pokaždé, když našel zajímavý zvuk, posílal jí nahrávku, kterou ostatní považovali za porouchanou tramvaj.
První týdny si psali často. Pak Magdě došlo, že začala kvůli telefonu chodit pozdě na zkoušky sboru. Jednou před dirigentem ztišila vyzvánění a styděla se, jako by ji někdo přistihl při podvádění.
V pátek mu řekla: „Mám tě ráda. Ale nechci přestat dělat věci, které mám ráda taky.“
Filip se zamyslel. „Já jsem ti přece nic nezakazoval.“
„Ne. To já jsem se začala sama omezovat, aby ses třeba nenudil.“
Druhý týden odjela se sborem na víkendové soustředění. Filip opravoval rádio po dědečkovi a večer jí poslal jedinou zprávu: „Podařilo se. Hraje to. Bohužel pořád jen dechovku.“
Magda se smála tak nahlas, že se spolubydlící na pokoji zeptala, co se stalo. Poslala mu fotografii notového stojanu, na který někdo postavil hrnek kávy. On odpověděl, že alespoň je jasné, kdo tam má hlavní hlas.
Když se vrátila, Filip měl na kuchyňském stole rozložené součástky a u okna připravený druhý hrnek. Vyprávěli si, co každý zažil, a Magda si uvědomila, že za ty tři dny mají o čem mluvit víc než po večerech, kdy oba jen čekali na další zprávu.
„Můžu ti něco přehrát?“ zeptal se Filip.
„Pokud to není zase ta tramvaj.“
Pustil rádio. Ozval se šum, prasknutí a potom stará nahrávka písně, kterou Magda zpívala ve sboru. Zůstala překvapeně stát.
„Našel jsi ji kvůli mně?“
„Ne. Ale schoval jsem si ji, protože jsem věděl, že si ji budeš chtít poslechnout.“
Magda se posadila vedle něj. Na mapě na stěně stále visely všechny její špendlíky. Filip k nim nepřidal jediný vlastní. Přinesl si však místo, na které se oba rádi vraceli.
