VeseléSmyslné

Láska na IČO

Karel narazí na neobvyklý seznamovací inzerát: spolupráce s jednatelem firmy. S ženou, která umí vést účetnictví i rozhovor, se jeho život brzy vymkne všem tabulkám.

4 min čtení

VAŠE CHVÍLE NA ČTENÍ

Když Karel večer otevřel seznamku, čekal všechno možné. Už se chystal stránku zase zavřít. Ale inzerát s titulkem SPOLUPRÁCE S JEDNATELEM FIRMY ho zastavil.

Žena, osmačtyřicet, Praha. Hledá sympatického jednatele, který je pohodář, co řekne, to platí, a mezi nimi má fungovat důvěra, přitažlivost, lidský přístup a vzájemný respekt. Zároveň má zkušenosti z financí a účetnictví, převezme část odpovědnosti a preferuje dlouhodobou spolupráci na IČO.

Karel si to přečetl podruhé. Pak potřetí. A dospěl k názoru, že ještě nikdy neviděl pracovní nabídku, u které by nebylo úplně jasné, jestli se na první schůzku nosí životopis, nebo hezké spodní prádlo.

Byl jednatelem malé firmy. Takže technicky vzato splňoval základní kvalifikaci. Byl také muž. Druhý bod splněn. Pohodář? Podle něj ano. Podle bývalé ženy méně. Co řekne, to platí? Většinou. Pokud nešlo o termín odevzdání daňových podkladů.

Napsal jí.

‚Dobrý večer. Jsem jednatel firmy a přiznávám, že váš inzerát je první, u kterého nevím, jestli se hlásím na rande, nebo na výběrové řízení.‘

Odpověď přišla za čtyři minuty. ‚Ideálně obojí bez zbytečných porad.‘

Karel se usmál. Tohle se mu líbilo.

Dali si kávu. Na veřejném místě. Což Karel ocenil, protože přece jen nechtěl hned na první schůzce probírat přístupové údaje k internetovému bankovnictví v hotelovém pokoji.

Jmenovala se Petra. Byla příjemná, sebevědomá a během prvních deseti minut se ho nezeptala ani na obrat firmy, ani na velikost něčeho jiného. Místo toho chtěla vědět, proč podniká, co ho na práci baví a jestli umí delegovat.

‚Samozřejmě,‘ řekl Karel.

‚Co jste delegoval naposledy?‘

‚Účetnictví.‘

‚A proč hledáte někoho nového?‘

Karel se napil kávy. ‚Protože předchozí účetní mi řekla, že nechce být poslední člověk v republice, který se dozví, co jsem zase koupil na firmu.‘

Petra se poprvé hlasitě zasmála.

Pak přišla řeč na její inzerát.

‚Víte, co je na něm nejděsivější?‘ zeptal se Karel.

‚Že hledám jednatele na erotické seznamce?‘

‚Ne. Že mu chcete lézt do účetnictví.‘

Petra zvedla obočí. ‚A vy pouštíte do účetnictví každou ženu, která vás přitahuje?‘

‚Právě že ne. Proto jsem pořád jednatel.‘

‚Tak vidíte. Já zase nelezu do účetnictví každému muži, který mě přitahuje. Proto jsem pořád účetní.‘

Tohle Karel nečekal. V jeho hlavě se totiž mezitím rozvinul celý katastrofický scénář. Atraktivní žena. Důvěra. Přitažlivost. Přístup k fakturám. A jednoho dne prázdný účet a vzkaz: Bylo to krásné, DPH jsem podala.

Jenže Petra začala mluvit o dvoufázovém schvalování plateb, oddělení účetního systému od bankovnictví, limitech oprávnění a tom, že účetní rozhodně nemá mít možnost sama posílat peníze.

Karel na ni chvíli koukal.

‚Vy jste na seznamku nějaká podezřele zodpovědná.‘

‚A vy jste nějaký podezřele nedůvěřivý na člověka, který hledá přitažlivost.‘

‚Přitažlivost ano. Dispoziční právo ne.‘

‚Výborně. Už se shodneme v první důležité věci.‘

Druhou kávu si objednali bez pracovní agendy. U třetí už Karel věděl, že Petra je přesně ten typ ženy, která může vypadat nebezpečně jen do chvíle, než zjistíte, že největší nebezpečí představují vaše vlastní účtenky z benzínky.

O týden později se skutečně začali vídat. Nejdřív pracovně. Potom občas i bez notebooku. Účetnictví ale Petra převzala až po podepsání smlouvy, nastavení přístupů a přesném rozdělení pravomocí.

Jednoho večera seděli u něj v kanceláři. Petra procházela výdaje a najednou zvedla hlavu.

‚Karle, co je prosím tě „reprezentační materiál – 8 900 Kč“?‘

‚Důležitá investice do vztahů s klienty.‘

‚PlayStation?‘

‚Klienti potřebují vztah k firmě.‘

‚A „ergonomická pomůcka do kanceláře“ za čtyři tisíce?‘

Karel zaváhal. ‚Masážní pistole.‘

Petra zavřela notebook.

‚Víš, čeho jsem se po našem prvním setkání bála já?‘

‚Čeho?‘

‚Že potkám jednatele, který si myslí, že žena z erotické seznamky mu ukradne firmu.‘

‚A teď?‘